Přírodní kosmetika z Mexika, která opravdu pomádá s ekzémy
Martin Dvořák
V následujících dnech máme poslední příležitost vyjít na procházku kolem Jívové a užít si pohledů na místní i vzdálené kopce, které byly dosud zdobeny již třemi skupinami větrných parků u Lipiny, Rejchartic a Hraničných Petrovic. Pořízené fotografie se tak stanou vzácným artiklem a památkou pro další generace, které mají šanci se z těchto ostudných kroků poučit.
Vedení obce Jívová se za tiché podpory místních občanů podařilo podpořit výstavbu dalších pěti elektráren, které mají stát v těsné blízkosti obce (nejbližší již 950m od posledního stavení), přičemž jejich přínos pro obec je přinejmenším sporný. Chabý přísun peněz do obecní kasy je směšnou záplatou na pětadvacetileté zhyzdění obce, která dosud více či méně odolávala vlivu komerce a městských manýrů.
Nezbývá, než konstatovat, že co jsme chtěli to máme, koho jsme si zvolili, ten za nás rozhoduje.
Před pár týdny jsem ve schránce našel dva výtisky tohoto poněkud podivného pamfletu, o kterém si lze myslet cokoliv, vyjma toho, že se jedná o vážně myšlený čin.
Dovolím si to shrnout v několika bodech: Celý příspěvek
Aktualizováno – Dne 29.10.2016 se v obci Jívová našel pes. Starosta se o něj i přes svou povinnost odmítl postarat, tak jsme o zkusili aspoň my.
Večer se již skrze uvedený kontakt přihlásili majitelé, kterým jsme pejska odvezli.
Nabízím možnost zlepšení se ve fotografování pomocí malých tématických procházek či výletů v okolí Jívové za účelem zvládnutí práce s fotoaparátem a konkrétních fotografických technik.
V zásadě je jedno, čím budete fotit, zda profesionální zrcadlovkou, či mobilem. Pro některé techniky je však vhodnější digitální fotoaparát s možností manuálního či poloautomatického nastavování. (Režimy P/A/S/M).
Zájemci nechť píší na email: fotograf@jivova.com nebo SMS na číslo 737 938 512
Mezi Jívovou a Domašovem ležela v 16. století ves Kuznin, kterou třicetiletá válka zcela zničila. Nejprve propukla v obci morová nákaza, které podlehla většina obyvatel, dílo zkázy potom dokonala švédská vojska a vesnici vypálila. Zbytek obyvatel uprchl do nedaleké Jívové.
Před těmito tragickými událostmi žil v obci starý dřevorubec s dcerou Johanou. Žena mu umřela krátce po porodu, přesto vychoval Johanu, jak nejlépe dovedl. Chodil každý den do lesa za prací a Johana obstarávala skromné hospodářství.
Kdysi dřevorubec měl první lásku Jmenovala se Gerda. Bylo to už dávno, kdy chodíval v jejich stopách po lesní pěšině, když se vracela ze vsi domů, do osamělého domku uhlíře Volfa! On tehdy za ní chodil jako stín, neměl odvahu ji oslovit a vyznat že ji vlastně miloval. A ona byla zase příliš hrdá na to, aby alespoň úsměvem naznačila, že jí také není lhostejný. Tak plynuly měsíce, aniž by někdo z těch dvou vystoupil ze začarovaného kruhu a oslovil druhého. Nebylo se tedy co divit, když jednoho dne se jiná dívka ze vsi vyznala mladíkovi ze svých citů, že přijal její nabídku. Znali se již od mládí, byla to hodná a počestná žena. Začali se navzájem stále více sbližovat a vzpomínku na Gerdu od vanul první jarní vánek.
Odkaz na petici zde.
V této petici nejde o vystoupení nějaké kapely nebo zákaz jejího projevu. Kapela Ortel je samozřejmě pouze úspěšným zaplněním vzniklé díry na trhu a je poměrně jasné proč a komu se líbí. Je třeba na to však nahlížet z trochu větším odstupem.
Spousta lidí si plete demokracii s absencí pravidel a zákonů, bez kterých by ovšem byl spíše chaos. Pokud chcete chránit svobodu slova a projevu, pak se prostě nevyhnete popírání toho, co se tuto svobodu bude snažit potlačit. Je to něco podobného, jako byste neomezovali zloděje, vrahy, sexuální devianty, protože tu přece máme „demokracii“ a každý si může dělat co chce. Svůj smysl tak má například omezování podomních obchodníků ve vesnicích, boj proti „šmejdům“, zneužívajícím důvěřivosti důchodců apod.
